Louny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Louny
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0424 565971
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Louny (CZ0424)
obec s rozšířenou působností:	Louny
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	24,27 km²
počet obyvatel:	19 157 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 21' 26" s. š.
zeměpisná délka:	13° 47' 49" v. d.
nadmořská výška:	185 m
PSČ:	440 01
zákl. sídelní jednotky:	23
části obce:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Louny Mírové nám. 35 440 23 Louny
starosta / starostka:	Ing. Jan Kerner
Oficiální web: http://www.mulouny.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Louny (německy Laun) jsou okresní město v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji.

Louny, neboli „jižní brána Českého středohoří“ či „Perla na řece Ohři“ (jak město nazývají místní), je město s rozšířenou působností ležící na řece Ohři. Nachází se v teplém a suchém regionu, s průměrnou roční teplotou 8-9 °C, průměrný roční úhrn srážek 990 mm. Město leží ve srážkovém stínu Krušných hor.

Má zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, stálé loutkové divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Dále stojí ve městě za zmínku Kotěrova kolonie, most přes záplavové území z 19. století (na místě staršího ze 16. století), městské výstaviště a spousta dalších drobných zajímavostí.

Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region, jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele, v Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny. V první polovině 19. stol. byly však ve městě založeny železniční opravny, depo kolejových vozidel (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny (od roku 2004 v likvidaci), Praga Louny. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik japonských, převážně strojírenských firem.

Na severu město sousedí s CHKO České středohoří. Zajímavým místem pro rogalisty a paraglaidysty je kopec Raná.

První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. století. Ve 13. století dal Přemysl Otakar II. v jeho blízkosti postavit královské město. Leželo na cestě do Německa, díky tomu také velká část obyvatel měla německý původ. V pozdější době leželo na jazykové hranici, ale bylo převážně české. V první fázi husitství se rozšířila pověst, že Louny patří mezi pět vyvolených měst (spolu s Plzní, Klatovy, Žatcem a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Za husitských válek se Louny spojily s Žatcem a Slaným a přidaly se na stranu husitů. V té době byly zničeny kláštery dominikánů a magdalenitek, stojící ve městě. Po požáru v roce 1517 byla velká část města přestavěna. Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu. Bylo několikrát po sobě vydrancováno různými vojsky. V průběhu 19. století došlo k rozsáhlým demolicím v historické části, při kterých zmizela původní radnice, městská brána a renesanční domy.

Původ názvu Louny se zpravidla dává do souvislosti s Lunou = Měsícem, pravděpodobnější je ale keltský původ (srovnej např. Lyon). V souvislosti s Kelty byly vysloveny dosud nijak neověřené a nepodložené domněnky, že právě Louny by mohly být jedním z alternativních míst, kde se údajně nacházelo jedno z největších keltských měst ve střední Evropě. Svědčí pro to prý nejen původní název řeky Ohře neboli Agara (což byla spolu s řekou Jizerou – Isara – možná vůbec nejdůležitější keltská řeka na českém území), ale i neobvykle velké množství keltských menhirů, které se nalézají právě v okolí Loun.^[zdroj?]

Kostel sv. Mikuláše

Pohled na město z věže chrámu

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Mikuláše (Louny).

Jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky. Postaven po požáru 25. března 1517 na místě původního kostela hutí královského architekta Benedikta Rejta. Dílo s 60 m vysokou věží bylo dokončeno roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Vyřezávaný oltář vyrobil v letech 1701–1706 sochař Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V současné době je zpřístupněn ochoz věže.

Jediná zachovalá brána z roku 1500. Dochovaly se ještě dvě dělové bašty a velká část vnějšího opevnění, které vznikalo v 2. polovině 15. století. Na severní straně (ulice Pod Šancemi) zachovaná hranolová věž a náznak kruhových bašt.

Skládá se z rodinných domků pro zaměstnance železničních opraven. Projektoval roku 1909 Jan Kotěra. Kolonie tvoří zajímavý stavební komplex, který nebyl v důsledku války dokončen. Jeho součástí měl být i kostel, škola a sociální služby.

Nachází se v objektu městského pivovaru po rekonstrukci, kterou provedl roku 1998 architekt Emil Přikryl. Stálou expozicí je české abstraktní umění 20. století, hlavně českého geometrického konstruktivismu. Jeho představiteli v Lounech jsou Zdeněk Sýkora s Vladislavem Mirvaldem.

Lounské muzeum sídlí v gotickém domě Sokolů z Mor poblíž Mírového náměstí. Stálá expozice se zabývá dějinami husitství v severozápadních Čechách. V ostatních prostorách se konají krátkodobé výstavy.

Kostel FS Českobratrské církve evangelické, postaven roku 1932 podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. Je velmi hodnotnou ukázkou funkcionalistické církevní architektury 40. let. K základnímu objektu kostela přistavěli v roce 1936 byt faráře a dobová zpráva uvádí, že i tak není projekt zcela realizován. Základní skeletová železobetonová konstrukce odlehčuje nosnost zdiva a projektant posunutím řady oken ke korunní římse dosáhl zlepšení osvětlení vnitřních prostor.